SKUTEČNÝ VÝZNAM VELIKONOC. Tři nejdůležitější a nejvýznamnější události

SKUTEČNÝ VÝZNAM VELIKONOC. Tři nejdůležitější a nejvýznamnější události

DIALOG 62 A 63 – SKUTEČNÝ VÝZNAM VELIKONOC. Tři nejdůležitější a nejvýznamnější události současného časového cyklu.

Ty události úplně a kompletně změnily směřování dějin Mého Stvoření i pseudo-stvoření. Kvůli nim není nic stejné, jak to bylo předtím. První událostí byla Má inkarnace do celého Mého Stvoření. Vyvrcholila inkarnací na planetu Země (Nula) do finálního produktu negativního stavu, tedy lidského života ve formě Ježíše Krista a pomocí něho do celé Zóny Vymístění a všech jejích Pekel. Tato jednotlivá událost Mi umožnila zažít život tak, jak ho zažívaly všechny sentyentní entity ve svém relativním rozpoložení. Dovolila Mi též zažít život tak, jak ho zažívali lidé a všichni tvorové a subtvorové negativního stavu. Potřeba této zkušenosti byla vysvětlena v jednom z předešlých Dialogů. Tato jednotlivá událost současně připravila velmi důležitý předpoklad pro každého v bytí a existenci a pseudobytí a pseudoexistenci, aby zažil Mou Pravou Přirozenost ze své vlastní osobní a individualizované úrovně. Též, aby byla všem poskytnuta příležitost navázat a mít se Mnou velmi osobní a intimní vztah.

Druhou nejdůležitější událostí bylo Mé zažití něčeho, co nebylo zavedeno nikde a v žádném čase, co ale bylo vynalezeno a zahájeno procesem aktivace negativního stavu a učiněno stavem života ve finálním produktu jeho pseudotvořivého úsilí, v lidském životě. Vám je to známo jako proces umírání a smrti. Tento proces je velmi podivný fenomén. Jak víte, neexistuje nikde v Mém Stvoření. Proces umírání a smrti je zrcadlením, ilustrací a demonstrací pravé povahy negativního stavu a jeho lidského života. Zrcadlí pomíjivost, dočasnost a rozklad všeho, co je vrozené povaze negativního stavu a lidského života. Protože je umírání a smrt tak typické pro lidský život, abych ho zažil plně a kompletně, bylo pro Mne nevyhnutelné, abych se podrobil tomu zážitku v jeho nejplnějším rozsahu, tedy, abych byl ukřižován.

Avšak, umírání a smrt, protože jsou vynálezem negativního stavu, slouží také jako jediná možná brána pro vstup na ostatní úrovně negativního stavu, tedy do pekel. Tady musíte jasně pochopit, že jediný způsob, jak vejít do negativního stavu pekel z pozice lidského života, je prostřednictvím procesu umírání a smrti. Jakákoliv jiná cesta, anebo kdybych chtěl do něho vstoupit jakýmikoli jinými prostředky než lidskými, skončilo by to totální anihilací všech, kdo se nachází v negativním stavu. Jen nejzevnější pozice, tak vrozená přirozenosti lidského života, mohla poskytnout a skutečně poskytla po tu dobu prostřednictvím relativní kondice Mé Absolutní Božské Kondici, tedy ve formě Ježíše Krista, takové prostředky, které zakryly a ochránily každého v Peklech před tím, aby utrpěl újmu anebo aby byl zničený mou přítomností. Nakolik je lidský život nejdefinitivnějším vyjádřením této nejzevnější kondice, byl to lidský život, který Mi umožnil uskutečnit Mé poslání v Peklech. Žádné jiné prostředky nebyly v té době ani v žádném jiném čase k dispozici.

Dalším důležitým bodem, který si je tady potřebné uvědomit, je to, že povaha umírání a smrti, tak vrozená lidskému životu, vytvořila ve všech, kteří je zažívají, pocit závěru, konce, nezvratnosti a ztráty života. A protože lidský život je zakotven ve fyzickém prožívání všech svých vjemů, vytváří to v jedinci falešný dojem, že umírání a smrt jsou skutečnou realitou na všech úrovních jedincova bytí a existence, bez jakékoli naděje pokračovat v tom typu života na fyzické úrovni. Tato situace vede k předpokladu, že žádný jiný život jako fyzický není možný anebo uskutečnitelný. Jedním z důvodů Mé inkarnace do specifického lidského života ve formě Jeříše Krista bylo vyvrácení této falešné víry a této iluze, kterou byli lidé náchylní mít. Proto jsem demonstroval nepravdivost tohoto názoru zdoláním smrti prostřednictvím vzkříšení mého fyzického těla. Tato jednotlivá událost dokázala bez jakýchkoliv stínů pochybností, že v pravé realitě života (v životě, který pramení z Mého Absolutního Života) nic takového jako umírání a smrt neexistuje. Pokud zvážíte logickou konstrukci předpokladu existence Absolutního Života, slovo Absolutní a to, co obsahuje a znamená, vylučuje jakoukoli možnost jakéhokoli stavu znamenajícího konec jako je například umírání a smrt. Protože kdyby něco takového bylo možné v absolutním smyslu, tedy pokud by měl existovat konec znamenající nekončící smrt, pak by nebyl myslitelný anebo možný ani absolutní stav. Vzájemně se tedy vylučují.

Jedním z důležitých důvodů, proč bylo pro Mne nevyhnutelné, abych vstal z mrtvých v lidském fyzickém těle, bylo to, že lidské fyzické tělo je ztělesněním a znamená nejexternější faktory negativního stavu. Procesem Mého fyzického zmrtvýchvstání ve Svém lidském fyzickém těle Jsem v lidském životě a v negativním stavu ve všeobecnosti vytvořil předpoklad, který umožnil a umožní, až přijde čas, eliminovat z jejich života jak pojem, tak i proces umírání a smrti. Jen někdo, kdo je Absolutní a kdo Se podrobí tomuto zážitku, ví a může vytvořit takový rozhodující předpoklad. Takže procesem Svého fyzického zmrtvýchvstání Jsem vytvořil nanejvýš důležitý předpoklad v lidském životě a v negativním stavu, na základě kterého bude umírání a smrt věčně zrušeno.

Toto samozřejmě nebyl jediný důvod Mého zmrtvýchvstání. Jak víte, týká se také nejdůležitějšího faktoru, získání Mé Nové Přirozenosti. Tento faktor byl obšírně popsán ve druhé kapitole Nového Zjevení Pána Ježíše Krista.

A toto nás přivádí ke třetí nejdůležitější události, která se odehrála během tohoto časového cyklu. Po Mém vzkříšení začal proces věčné změny Mé Přirozenosti. Jak víte, byl završen až na vánoce v roce 1987. Vyvrcholil též zahájením přenášení konečné části Mého Nového Zjevení, které se zrcadlí v jeho třech zdrojích, kterým předcházelo devět předešlých knih, které jsi ty, Petře, napsal a které jsem Já inspiroval. Význam Mé Nové Přirozenosti byl podrobně rozveden mnohokrát v Mém Novém Zjevení. Tady to není potřeba opakovat.

Chtěl bych učinit ještě jeden komentář. Jak víte, za dobu Mého zmrtvýchvstání se považuje období jara. To není náhoda. Jaro znamená začátek nového života a vytvoření všeho zčerstva a nanovo. V Mém případě to zvěstovalo začátek procesu věčné absolutní změny Mé Přirozenosti a ustanovení Mé Nové Přirozenosti. Tak jak byl čas Vánoc zařazen do období trvání nejtemnějšího a nejmrtvějšího ročního období na severní polokouli, tím samým způsobem bylo Mé vítězství nad umíráním a smrtí (tedy nad celým negativním stavem a nad lidským životem) zařazeno do období jara, aby se ilustrovala důležitá duchovní souvztažnost těchto ročních období.

Záležitosti zmrtvýchvstání tedy předcházel vstup Ježíše Krista do Pekel pseudotvůrců a na všechny úrovně Pekel.

Jak si pamatujete, jediná cesta, jak vlastně z pozice lidského života vstoupit do pekel a být v nich hmatatelně přítomný, je buď prostřednictvím smrti, vynálezu Pekel, anebo prostřednictvím svého ducha a duše, ve většině případů bez vědomého uvědomění si takové přítomnosti a práce v nich. Lidské fyzické tělo jako takové samo o sobě není možné přemístit z jeho planetárního prostředí do nějaké jiné, nefyzické dimenze. Dokonce i v mezích fyzické dimenze je vázané biologickými, chemickými, atmosférickými a dalšími podobnými podmínkami, které jsou strukturálně zakořeněné v přirozenosti planety Země (Nula). Takže aby mohl jedinec hmatatelným a vnímatelným způsobem, pomocí všech modalit své mysli, vstoupit do jakýchkoli jiných dimenzí, lidské fyzické tělo musí zemřít anebo být odložené trvale anebo dočasně bokem.

V Mém jednotlivém případě bylo nutné zvolit si první způsob vstupu do Pekel, tedy pomocí fyzické smrti Mého fyzického těla. Důvod pro tuto volbu je ve faktu, že smrt je nejvýznamnějším stavem a procesem lidské zkušenosti, který musí nevyhnutelně zažít všechny lidské bytosti. Lidský život je ve skutečnosti od samého svého počátku v procesu umírání, které vyvrcholí skutečnou smrtí jeho fyzického těla, prostřednictvím kterého se lidský duch a duše zhošťují svého života během bytí na planetě Země (Nula). Kvůli této situaci, a protože taková zkušenost je neoddělitelná od lidského života, a protože Jsem se rozhodl být v lidském životě jako Ježíš Kristus, musel Jsem si také zvolit lidský způsob umírání a samotné smrti. Chybění jakékoliv zkušenosti lidské povahy, v tomto případě chybění zážitku, který je nejintegrálnější součástí lidského života, umírání a smrti, by Mě připravilo o zažití kompletnosti a úplnosti všech stavů, procesů a podmínek lidského života, a tedy v konečném důsledku negativního stavu. Pokud je lidský život finálním produktem pseudotvořivých snah negativního stavu, pak je jasné, že plnost povahy negativního stavu není možné zažít, jak ji zažívají všichni v negativním stavu, bez toho, aby do toho nebyly zahrnuty všechny zkušenostní modality lidského života. Pokud bych měl vyloučit tento nejvýznamnější způsob lidské zkušenosti, nebyl bych schopen uskutečnit Své poslání způsobem, jakým bylo starostlivě naplánováno. V tom případě by ani lidé nemohli být spaseni z jejich typického lidského života, protože aby je někdo z něho spasil, musel zkušenostně poznat, o co vlastně v lidském životě jde, jak funguje a pokračuje a také jakými prostředky a způsoby končí své fungování během žití v typickém lidském těle. Jak si pamatujete z předešlých vyhlášení, jediný způsob, jak můžete čehosi dosáhnout ohledně někoho či něčeho, je z jejich vlastní zkušeností pozice.

Tajemství Mého vtělení do lidského života a tím do negativního stavu, je ve faktu, že z pozice Mé Absolutní Dobroty, která je čistá a nekontaminovaná ničím negativním, je nemožné přijít do styku s něčím lidským a negativním. Jak víte, takový kontakt by způsobil totální destrukci všeho v lidském životě a v negativním stavu ve všeobecnosti. Abych se vyhnul této nepříznivé možnosti, rozhodl Jsem se získat lidské fyzické tělo, pomocí typického lidského narození, které izolovalo Mou Absolutní Dobrotu tak, aby nezpůsobila nikomu žádnou újmu. Současně mi poskytlo něco, co se nenacházelo v Mé Absolutní Přirozenosti. Jak víte, lidské tělo bylo původně zfabrikováno z idejí zel a lží. Protože zla a lži jsou povahy negativního stavu a protože nepocházejí anebo nepramení z Absolutního Stavu, mají jen relativní a dočasnou platnost. Toto je zdrojem stavu lidského těla, zakořeněného v jeho umírání a smrti. Současně Jsem se kvůli tomuto důležitému faktoru lidského fyzického těla strukturálně důvěrně obeznámil s negativním stavem a s lidským životem, jako bych byl jedním z nich. Jednoduše řečeno, kvůli Mému lidskému tělu všichni také předpokládali, že Jsem plný zel a lží jako všichni ostatní. Díky tomu předpokladu Jsem byl schopný izolovat všechny ostatní v negativním stavu a v lidském životě od toho, aby byli zničeni Mým Absolutním Stavem. Během té doby Jsem fungoval ve většině případů z pozice lidské relativity.

Pokud bych se měl rozhodnout, že vstoupím do Pekel jakýmkoliv jiným způsobem než prostřednictvím typické lidské smrti, v mém případě smrti ukřižováním, bylo by to vstoupením prostřednictvím Mého Absolutního Ducha. Pro Mého Absolutního Ducha je nemožné, aby cokoli udělal z relativní kondice. Jinak by nebyl absolutní. V tom případě bych nebyl schopen zachovávat život Svého Stvoření a jeho fungování. Takové zachovávání je možné jen z Absolutní Kondice. Takže, pokud bych měl vstoupit do Pekel z této Absolutní Kondice, na základě faktoru relativity, dočasnosti a pomíjivosti negativního stavu by negativní stav té Absolutní Přítomnosti podlehl. Lidské fyzické tělo Mi ale procesem svého umírání a smrti poskytlo prostředky (které jsou relativní, dočasné a pomíjivé povahy) na vstup do Pekel z pozice jejich vlastní relativity. Pomocí té relativity byla Pekla chráněna před tím, aby byla vyhlazena Mou čirou přítomností z pozice Mé Absolutní Přirozenosti. Toto je jeden z nejdůležitějších důvodů, proč Jsem si zvolil lidský způsob života, zakořeněný v procesu umírání a smrti. Jelikož všichni v Peklech vnímali, že Mé lidské fyzické tělo bylo mrtvé, všichni předpokládali, že Jsem byl jakoby jedním z nich, relativní vůči jejich vlastní relativitě. Proto Jsem byl jejich způsobu pseudoživota důvěrně známý. Z té pozice Jsem v Peklech mohl uskutečnit všechno, co bylo potřebné a nutné uskutečnit.

Největším překvapením jejich pseudoživota bylo samozřejmě to, když byly svědky, že Mé lidské fyzické tělo bylo opět živé, na základě procesu vzkříšení z mrtvých. Ve skutečnosti si právě tehdy plně uvědomili, kdo Jsem. Předtím pouze předpokládali, kdo Jsem, nebyli si tím však jisti. Byli Mnou zmatení, protože konec konců skutečný Bůh nemůže zemřít. A tady Jsem umíral a byl mrtvý. Jak Jsem to vůbec mohl být Já? Pro všechny bylo těžké pochopit představu, že Bůh přijal lidskou přirozenost se všemi jejími atributy, což zahrnovalo nejdůležitější a nejvýznamnější atribut umírání a smrti. Toto je jedním z důvodů, proč mnoho lidí a ostatních v negativním stavu není schopných přijmout tento fakt o Mém životě na planetě Země (Nula). Jelikož je pro ně téměř nemožné přijmout fakt, že Bůh může zažít umírání a skutečnou smrt, a ještě nemožnější je pro ně pochopit a přijmout fakt, že Mé lidské fyzické tělo bylo z té smrti vzkříšeno, museli usoudit, že nejsem pravý Bůh, ale jen Jeho vyslanec anebo osvícený normální člověk a že pokud jsem skutečně zemřel, potom Mé tělo zůstane mrtvé a nebude nikdy vzkříšené, podřízené tak pseudo zákonům planety Země (Nula).
A přece, z pohledu Mého spasení všech a z pohledu trvalé eliminace negativního stavu bylo pro Mne absolutně nevyhnutelné, abych zažil lidský stav umírání a smrti. A ještě důležitější bylo to, že bylo absolutně nutné ustanovit něco, co nikdy předtím neexistovalo anebo co nikdo nezažil, vzkříšení Mého fyzického lidského těla a jeho vzetí se Mnou do duchovního světa a jeho následné zahrnutí do Mé Absolutní Přirozenosti. A toto je vlastně skutečný význam Velikonoc. Je samozřejmě mnoho dalších důležitých aspektů těchto událostí a faktů, ty by ale byly nad chápání relativního lidského života. Jsou absolutní povahy.

Zdroj:

Další články

Komentáře

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these <abbr title="HyperText Markup Language">HTML</abbr> tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>